{title: Pampelišky}
{artist: Richard Adam}
{time: 4/4}

[E]1234[E7]1234[A]1234[Ami]1234[E]1234[H7]1234[E]1234 1234
 
Hora [E]skrývá slunce pod klo[H7]bouk, 
z obla[E]ků do pampelišek [H7]fouk.
/: Jak zlaté [E]kvítí [E7]jasné hvězdy [A]jsou,[Ami] 
snad až k [E]tobě [H7]moje drahá dolé[E]tnou. :/
 
Z oblaků až k tobě doletí,  
podle nich budeš mít děti tři.
Ty budou krásné tak, jako jsi ty, 
dobrou noc, má drahá, tak už spi. 
 
Kouzelná je řeka na horách, 
po ní plul jsem, jako v mátohách. 
Tys byla krásná, první laska má, 
mně se zdá, že se na mě z nebe usmíváš. 
 
Tichá píseň nese se nocí 
ostrejch hochů, toulavejch srdcí.
Umlkla banja, ztichly kytary, 
sbohem buď, mé krásné děvče z Montany.
 
Tam v kolíbce malý hošík spí, 
přemýšlím, o čem tak asi sní.
Zdědil mou hůl a tornu toulavou, 
půjde tam, kde pampelišky zlaté jsou.