{title: Srdce nehasnou} {artist: Karel Gott, Charlotte Gottová} {time: 6/8} {col: 2} Tónina D dur: [D]123456 123456[A]123456 123456[Hmi]123456 123456[G]123456 123456   Někdy se [D]ví, co bůh chystá a že se [A]nedaj stihnout všechna místa, ale je to [Hmi]dobrák, altruista, vždyť mi dal [G]tebe, domov, přístav A v něm jsi [D]ty, celý můj svět, laskavá [A]náruč i zběsilý hled. A kolem nás [Hmi]hudba, jedna z těch krás, kdy [G]po zádech běhá nám mráz. Vždyť [Fismi]víš, [Emi]srdce [G]nehasnou   {soc} Ale může se [Emi7]stát, jak častokrát, že začnu se [G]bát, pak nesmíš to vzdát. Na [D]všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti [A]dál. Co když strhne mě [Emi7]proud, pak musíš plout, mít z vavřínů [G]vor a na něm neusnout. Na [D]všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti [A]dál. {eoc}   A teď už cítím, jak sprintuje čas, ještě, než usnu, chci slyšet tvůj hlas. Ať zůstane věčných i těch pár chvil, když zpívalas ze všech svých sil. Že kořínek tvůj je tuhý jak kmen. Stromy však dorostou, nezapomeň. Ale v korunách vedou tisíce tras, na konci každé sejdem se zas. Vždyť víš, srdce nehasnou   {soc} Ale může se stát ... {eoc} {colb} Tónina G dur: [G]123456 123456[D]123456 123456[Emi]123456 123456[C]123456 123456   Někdy se [G]ví, co bůh chystá a že se [D]nedaj stihnout všechna místa, ale je to [Emi]dobrák, altruista, vždyť mi dal [C]tebe, domov, přístav A v něm jsi [G]ty, celý můj svět, laskavá [D]náruč i zběsilý hled. A kolem nás [Emi]hudba, jedna z těch krás, kdy [C]po zádech běhá nám mráz. Vždyť [Hmi]víš, [Ami]srdce [C]nehasnou   {soc} Ale může se [Ami7]stát, jak častokrát, že začnu se [Cmaj]bát, pak nesmíš to vzdát. Na [G]všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti [D]dál. Co když strhne mě [Ami7]proud, pak musíš plout, mít z vavřínů [Cmaj]vor a na něm neusnout. Na [G]všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti [D]dál. {eoc}   A teď už cítím, jak sprintuje čas, ještě, než usnu, chci slyšet tvůj hlas. Ať zůstane věčných i těch pár chvil, když zpívalas ze všech svých sil. Že kořínek tvůj je tuhý jak kmen. Stromy však dorostou, nezapomeň. Ale v korunách vedou tisíce tras, na konci každé sejdem se zas. Vždyť víš, srdce nehasnou   {soc} Ale může se stát ... {eoc}